Competitive Intelligence vs. Business Intelligence
Autor / zdroj: Ing. Ivan Špingl
Zveřejněno: 15.1.2011
Přečteno: 7691x
Pamětníci si jistě vzpomenou, jak ještě před 50 lety byly na přístrojové desce běžného automobilu vedle tachometru už jen ukazatele stavu benzínu a oleje a k povinné výbavě auta patřilo pouze jedno zpětné zrcátko uvnitř kabiny. Později, tuším že někdy v 60. letech, musel mít každý automobil na levé straně i vnější zpětné zrcátko, ještě později i vnější zrcátko na straně pravé. Tyto potřeby přinášel zvyšující se dopravní ruch růstem počtu účastníků silniční dopravy, růstem rychlosti vozidel a s tím logicky i rostoucí počet nehod. Další vývoj technologií pak přinesl do výbavy běžných aut i otáčkoměr, později vymoženost teploměru, který informuje řidiče o vnější teplotě.
Přímo revolučním počinem se pak v 90. letech stalo vybavení auta počítačem a různými dalšími elektronickými prvky a čidly, která vedle základních provozních ukazatelů začala řidiče při jízdě informovat o okamžité spotřebě paliva v souvislosti s režimem zátěže motoru, zrovna tak o stavu různých systémů či soustav – palivová, brzdová, nebo třeba dokonce o aktuálním tlaku v pneumatikách apod. Dnes nám připadá elektronické ovládání vnějších zrcátek či nastavování úhlu světlometů z místa řidiče jako normální věc, o které nemá cenu mluvit.
A jsme u analogie s BI – vozidlo, podobně jako podnik, je vybaveno palubním počítačem, který je napojený na řadu snímačů umístěných na mnoha místech vozidla a informuje v průběhu jízdy řidiče o provozním stavu, což významně zvyšuje jeho schopnost vozidlo ovládat, bezpečně ho řídit i dbát zároveň o hospodárnost jeho provozu. Manažerům se v této analogii vytvářejí MIS (Management Information System), jinak také manažerské nadstavby či „kokpity" s vymoženostmi BI šitými na míru. Výbava „budíků", různých ukazatelů pro kontrolu řízení je nastavována podle jejich individuálních potřeb.
Jako se v současnosti stává v automobilech průlomovým až fascinujícím vybavením navigace, stávají se podobně průlomovými různé podnikové „navigační" systémy pro CI. Navigační systémy ve vozidlech mají s „navigačními" systémy v podnicích společné to, že nám ve srovnání s předchozími systémy (BI), které především s ohledem na tehdejší možnosti informovaly o vnitřním chodu vozidla / podniku z vnitřních informačních zdrojů, přinášejí (zásluhou internetu, bezdrátových satelitních sítí a mobilních technologií vůbec) významný pokrok a komfort v možnosti sledování a vyhodnocování dění ve vnějším prostředí v kvalitě a kvantitě dříve představitelné jen ve sci-fi.
Nejmodernější vozidla jsou vybavena čidly, která nám pomáhají parkovat. Čidla automaticky regulují intenzitu svícení reflektorů v reakci na světelné podmínky vně vozidla, světlomety se automaticky nastavují podle zakřivení zatáček, jiná třeba automaticky spouštějí stěrače, když začne pršet apod. V této analogii se jedná o komunikaci či interakci s vnějším prostředím, což v podnikatelském prostředí odpovídá vlastnostem systému pro CI.
Jistě není daleko doba, kdy pojedeme autem a auto nás bude nejen informovat o okamžité průjezdnosti některých částí měst – ta doba už je tady, ale i třeba světelným nebo zvukovým alarmem o tom, že se blížíme k nějaké nebezpečné překážce, nebo že se k nám blíží nějaké jiné vozidlo nepřiměřenou rychlostí, což nám umožní včas zareagovat a udělat manévr, který nás vyvede z nebezpečí. Pokud takové reakce z důvodu nepozornosti, únavy nebo zdravotní indispozice nebudeme včas schopni, „autopilot" to podobně jako v letadle na chvíli vezme za nás.
Manažerům, sedícím v dnešní době „u volantů" v kokpitech nejmodernějších, největších a nejúspěšnějších globálně operujících firem, už nedodávají sofistikované informační systémy jen zprávy o tom, že se vstupem na nový trh či úsilím o zvýšení podílu na trhu stávajícím markantně zvýšila „spotřeba paliva" (náklady), ale třeba i o tom, že na další křižovatce nebo za zatáčkou před námi hrozí střet s konkurentem, který má mnohem těžší a masivnější vozidlo… Takové dříve netušené vymoženosti reflexe vnějšího prostředí je tedy mohou v dostatečném předstihu varovat před hrozbami. Nejen to, mohou je zrovna tak informovat o příležitostech přicházejících zvenčí, a tím jim umožňovat předvídání vývoje okolního prostředí, ukazující jim příležitosti – nejlepší cestu, východisko, jak dovedně vymanévrovat z konkurenčních střetů a rozjet to po volné dálnici vstříc nově vytvořené unikátní konkurenční výhodě. Než takovou příležitost objeví i ostatní a dálnice se stane neprůjezdnou.
Závěrem je třeba podtrhnout největší přínos informačních systémů založených na platformě CI, a tím je ve výsledku zásadní zlepšení řízení. Končí „topení se v moři informací", manažer je schopen se rychle a správně rozhodovat. Optimálně přednastavený systém CI funguje jako filtr, ví, jaké relevantní informace a znalosti o vnějším a vnitřním prostředí v roli manažera k řízení potřebujete – ani víc ani míň, a ty vám automaticky v požadovaném kontextu dodává.
Položí-li tedy někdo otázku, jaký je vlastně rozdíl mezi CI a BI, správná odpověď zní, že v principu markantní rozdíl není. CI v tomto srovnání jen představuje další vývojový krok, který do podnikové inteligence přinášejí sofistikovanější metody práce v souvislosti s rozvojem vyspělých technologií pro kontextové vyhledávání v externích informačních zdrojích pomocí internetu, což v souhrnu umožňuje i sledování aktivit konkurence v dříve netušené kvalitě a rozsahu.
Poptávku po CI stimulují dále rostoucí nároky na manažery v souvislosti se zvyšující se tvrdostí globálního konkurenčního prostředí a explozivní dynamikou jeho vývoje.
